Ochrana rostlin v roce 2017

05. 01. 2018 Ing. Milena Bernardová Články 439x

 

 Ochrana hlavních plodin ve vegetačním roce 2016/2017 v Čechách, výhled do jara 2018

Vliv počasí na stav porostů i výskyt chorob a škůdců je neoddiskutovatelný. Proto i začátek tohoto článku bude věnován počasí.

Ročník 2016/2017 byl v Čechách teplotně nadnormální (a to o cca 1,5 C°) a srážkově podnormální. Podzim 2016 byl zpočátku velmi teplý a suchý, ale ve druhé polovině podzimu byl tento trend přerušen. Naopak leden 2017 zůstane zaznamenán jako jeden z nejstudenějších měsíců posledních padesáti let. Bohužel nízké teploty nebyly doprovázeny dostatečným množstvím srážek, a kromě srážkově bohatého dubna bylo jaro, léto i začátek podzimu 2017 suché, a prohluboval se tak deficit v hlubších půdních vrstvách. Zámraz půdy v zimě 2017 byl nevyrovnaný, všeobecně se dá konstatovat, že v Čechách byla půda promrzlá do výrazně menších hloubek (nejčastěji do 10 cm), než na Moravě (promrznutí 10-50 cm). S tímto faktem souviselo následné probouzení se jara. V Čechách nastalo prakticky od začátku března, na Moravě až koncem března.

Na porostech ozimých obilnin se tento vývoj počasí podepsal vegetačním zpožděním. Jejich zasetí-na podzim 2016- se zpožďovalo, a ačkoliv v průběhu října a listopadu došlo k částečnému setření zpoždění, mrazivý leden a část února způsobily další zbrždění růstu. Pozdnější porosty (ať již pozdě zaseté nebo pozdnější odrůdy) byly poznamenány suchem v druhé polovině jara významně více a došlo u nich k výraznějším propadům na výnosu, stejně jako u jařin. Ačkoliv byly jařiny zasety včas a využily květnové vláhy, podeschly v průběhu června více než ozimy. Jiná situace byla u porostů řepek ozimých. Ty byly zasety rovněž včas, ale následný vývoj byl komplikovaný.

 

Ochrana v hlavních plodinách, řepce ozimé a obilninách

Řepka ozimá                                                                                                                              .

Řepky byly v loňském roce z důvodu sucha částečně mezerovité a vývojově nevyrovnané, ale až do poloviny září zdravé. V polovině září došlo k silnějším nástupu škůdců, z nichž větší škody působil dřepčík olejkový a největší škody mšice (mšice zelná, broskvoňová a další). Přemnožení mšic (při vysokých teplotách) bylo neobvyklé, a tak silné, že i přes dvojí až trojí insekticidní zásah se nepodařilo jejich šíření a sání zabránit a docházelo k odumírání listů nebo celých rostlin. K poklesu tohoto škůdce došlo až začátkem listopadu, s poklesem teplot. Hospodářsky významně bylo poškozeno cca 10-15 % ploch. Obava z vyzimování zeslabených řepek se nepotvrdila. Ve vysokém procentu řepek byly laboratorně potvrzovány výskyty virových chorob (přenesených při sání mšic), zejména virus západní žloutenky řepy = virus žloutenky vodnice (dříve BWYV nyní TuYV). Ani u těchto rostlin, které měly intenzivní antokyanové až červenofialové zbarvení a tvrdá křehká pletiva, nedošlo k výrazným plošným morforegulačním změnám (zaražení růstu, špatné větvení, malé nasazení květů a šešulí) a ani k průkazným propadům na výnosu. 

Výskyt chorob byl v loňském podzimu slabý, fómová hniloba byla monitorována v porostech až koncem října a intenzita jejím napadením byla slabší – do 2,5 % na starších spodních listech. Plíseň zelná byla zjišťována ojediněle. Řepka ozimá přezimovala i přes mrazivé lednové teploty poměrně dobře a na jaře 2017 byla v dobré kondici. Svědčí o tom test regenerace, který byl proveden na přelomu února a března 2017. Odběr rostlin proběhl na 70 lokalitách v Čechách, a po odřezání nadzemních i podzemních částí rostlin byly vysazeny kořenové krčky (s částí kořene) řepky do perlitového lože. Vzorky byly uloženy ve tmě za teploty 18-20 °C a nově přirostlé části byly bonitovány podle délky přírůstků a stavu pletiv kořenového krčku při jeho rozříznutí.  

 

Jarní škůdci řepky 

 Stonkoví krytonosci-krytonosec řepkový a čtyřzubý (Ceutorhynchus napi, Ceutorhynchus pallidactylus)- jsou již pátým rokem za sebou monitorováni na území Čech celkově ve slabším výskytu. Ačkoliv první brouci byli v porostech zjištěni již začátkem března, jejich kulminace a hlavní nálet přišel až koncem března. Kritická čísla však nebyla překročena ve všech oblastech. Opakovala se situace z loňského roku, kdy vyšší napadení bylo zjištěno přibližně na 10 % ploch, a to zejména v oblastech Královéhradecka a Chrudimska, ale i v enklávě Praha-východ, západ, Kladensko a Rokycansko.

První výskyty blýskáčka řepkového (Meligethes aeneus) byly zjišťovány v porostech již na začátku dubna. Velmi chladné počasí s nočními mrazíky ale způsobilo oddálení hlavního náletu tohoto škůdce. Maximum výskytu tak bylo zaznamenáno až na přelomu dubna a května, kdy řepka nakvétala. Podobně jako v loňském roce tedy nebylo napadení blýskáčkem řepkovým ekonomicky škodlivé a nebylo nutné proti němu cíleně zasahovat.

   Šešuloví škůdci krytonosec šešulový (Ceutorhynchus obstrictus) a bejlomorka kapustová (Dasineura brassicae) nalétli do řepek ozimých až v průběhu května. Z důvodů nízkých teplot, přetrvávajících od poloviny dubna do poloviny května, byly jejich výskyty ve srovnání s posledními roky pozdnější a také celkově nižší (s výjimkou oblastí Domažlicka, Plzně-jih a Jindřichohradecka). Celkově byla v Čechách nižší i jejich hospodářská škodlivost.

 

Choroby řepky  

 Nejčastěji se vyskytující choroba řepky na českých polích-fomová hniloba (Phoma lingham)-byla nacházena v porostech až v pozdním podzimu 2016 a nedošlo k jejímu významnému šíření.  I když byl začátek jara 2017 vlhký, teploty byly nízké a ani v jarním období tudíž nezpůsobovala pěstitelům problémy.

Naopak hlízenka obecná (Sclerotinia sclerotiorum), která významně snížila výnosy již v předchozím roce, byla monitorována ve škodlivém výskytu i v roce 2017. Podmínky pro její šíření nebyly tak optimální jako v roce 2016, nicméně v hustých porostech řepek se držela vlhkost téměř po celou dobu opadu korunních plátků. Koncem května a v červnu se zvýšily teploty a urychlilo se prorůstání hlízenky do stonků, větví případně (ale vzácně) do šešulí. Díky tomu, že byly řepky téměř stoprocentně ošetřeny fungicidně, nebyly škody jí způsobené ještě vyšší. Pro zjištění napadení a předpověď možných ztrát výnosu byl proveden v polovině července průzkumu intenzity napadení hlízenkou obecnou na 63 pozorovacích stanovištích v Čechách. Bylo zjištěno, že průměrná četnost je 22 % napadených rostlin (cca každá pátá) a průměrný index napadení 9 % (vypočten z četnosti a intenzity napadení). Více napadené byly časněji seté porosty a oblasti Českolipska, Královéhradecka, Chrudimska, Chomutovska, Nymburska, Kutnohorska, Příbramska a Domažlicka a dále části okresů Benešov, Strakonice, Rokycany, Písek a Plzeň jih a západ.

Další choroby řepky, které bylo možno najít v porostu (např. plíseň zelná nebo verticiliové vadnutí) nebyly zjišťovány v hospodářsky škodlivé intenzitě.

 

Výhled pro rok 2018

Na podzim letošního roku byla hodnocena kondice řepek z 20 % výborná, ze 70 % jako průměrná až dobrá, a z10 % slabá, mezerovitá a nevyrovnaná. Velké rozdíly byly a jsou ve vývojových fázích i zápoji, a to nejen podle oblastí, ale i v rámci jednoho pěstitele. Výrazné sucho způsobilo, že porosty jsou řidší a došlo velmi často k tkzv. dvojímu vzcházení (někdy je ve druhé vlně vzcházejících rostlin i starší výdrol semen řepky).  Plochy zaseté předčasně koncem července a začátkem srpna mají nadměrně velkou listovou plochu, která v průběhu zimy, a hlavně v předjaří odumře. Tato zetlelá hmota bude podporovat vývoj chorob i škůdců.

Zdravotní stav porostů je v porovnání s loňským podzimem (k začátku října) výrazně lepší. Důvodem je chladnější a suché počasí, které nepřeje ani chorobám ani škůdcům. Dřepčík olejkový byl zaznamenán v porostech až v druhé polovině září a intenzita napadením nepřekračovala 10 % poškození listové plochy. Fómová hniloba byla monitorována ve většině řepek pouze v nízké intenzitě napadení a plíseň zelná byla zaznamenána na starších listech ve velmi slabé intenzitě. Důležité bude, zda ještě dojde k intenzivnějšímu náletu mšic, v době psaní článku byly zjištěny pouze okřídlené mšice a první malé kolonie.

 

Pšenice ozimá a ozimé obilniny

  Obilniny zaseté do konce září 2016 měly málo vláhy, vzcházely pomalu a byly mezerovité.  V průběhu října – po ochlazení a srážkách – došlo ke zlepšení v zápoji. Již v září byly monitorovány vyšší výskyty přenašečů viróz, jak na nově zasetých plochách, tak na starých výdrolech. V říjnu a začátkem listopadu probíhala intenzivní insekticidní ošetření, která pomohla k redukci křísů a mšic. Po mrazivém lednu byla obava, zda v oblastech s nižší sněhovou pokrývkou, nebo bez ní, nebyla poškozena životaschopnost rostlin. Proto byl, podobně jako u řepek, proveden test životaschopnosti i u obilnin. Až na předčasně zaseté porosty, které procházely zimou ve vyšších vývojových fázích (konce odnožování, začátku sloupkování) nebylo zjištěno u 99 % vzorků z Čech snížení životaschopnosti.

  

Choroby obilnin v roce 2017

Pšenice ozimá

Při jarní inventarizaci obilnin na konci března bylo zjištěno, že pšenice jsou vegetačně mírně zpožděné proti běžným ročníkům, ale jsou ve výborném zdravotním stavu. S výrazným oteplením od začátku dubna se výrazně změnila situace. Porosty překotně doháněly vegetační zpoždění, zároveň s tím však došlo k vyššímu napadení braničnatkou pšeničnou a chorobami pat stébel. Jako každoročně jsme i letos prováděli rozbory napadení obilnin chorobami pat stébel.  V průběhu dubna bylo vyšetřeno 300 vzorků, polovina z nich byla odebrána z pozorovacích stanovišť, druhá polovina vzorků byla prohlédnuta na diagnostických seminářích. Vzorky ze sítě pozorovacích stanovišť monitoringu byly kultivovány na agarových plotnách. Na diagnostických seminářích byly provedeny optické a mikroskopické rozbory. Celkové výsledky byly velmi podobné. Byla zjištěna vysoká četnost napadení okolo 95 % u všech obilnin. U pšenic převažovalo napadení fusarii (Fusarium spp.), v průměrné intenzitě napadení 10 %, pravý stéblolam (Oculimacula yallundae) byl potvrzen pouze u 1/6 vzorků. U ječmenů ozimých bylo napadení celkově vyšší. Průměrná intenzita napadení byla více než 17 % a v polovině vzorků byl potvrzen pravý stéblolam.                                                  Z důvodu vlhkého předjaří a splnění srážkových podmínek byla prognóza škodlivého výskytu stéblolamu v tomto roce. Tuto prognózu také potvrzovaly výše uvedenými rozbory. Celková škodlivost však nebyla tak vysoká z důvodu suchého a teplého počasí ve druhé polovině jarní vegetace, a také z důvodu včasných a téměř plošných fungicidních ošetření.

Z listových chorob byla již čtvrtým rokem za sebou nejškodlivější braničnatka pšeničná, nově tečkovitá listová skvrnitost pšenice (Mycosphaerella graminicola). Držela se v porostech v průběhu dubna i celého května a přecházela ze spodních pater na nově přirostlé listy. I když se průměrná intenzita jejím napadením pohybovala do 10 %, v cca 1/10 ploch byla zjišťována i ve vysokém napadení a poškozovala až 40 % listové plochy. Jednalo se zejména o porosty ve vyšší vegetační fázi (časně seté), husté a intenzivně hnojené. Její šíření bylo zastaveno začátkem června suchem a vysokými teplotami. Tyto vlivy bohužel způsobovaly i zaschnutí porostů, v řadě ploch již byla po polovině června pouze 2 živá listová patra! Vysoké hospodářské škody nezpůsobila ani braničnatka plevová (tečkovitá plevová a listová skvrnitost pšenice-Leptosphaeria nodorum), která vstoupila do porostů razantněji v polovině června, často překryla braničnatku pšeničnou, ale její další šíření bylo rovněž zastaveno suchem.

Padlí travní (Blumeria graminis) bylo monitorováno v porostech od konce dubna s kulminací v první polovině května. V druhé polovině května došlo ke stagnaci výskytu a v červnu k zaschnutí spolu s dalšími chorobami i s porosty, jak již bylo uvedeno výše.

Další listové choroby, obě nejčastěji se vyskytující rzi, tj. hnědá rzivost pšenice-rez pšeničná (Puccinia tritici), žlutá rzivost pšenice-rez plevová (Puccinia sttriformis) a stejně tak i helmintosporiová skvrnitost (Drechslera tritici repentis), byly zaznamenány v letošním roce ve slabém výskytu a nezpůsobily hospodářské škody.

V ječmenech ozimých byla již na podzim předchozího roku zjišťována hnědá skvrnitost (Pyrenophora terres), a padlí travní (Blumeria graminis). Část ploch-cca 10-15 % -vstupovala do zimy ve vyšší vývojové fázi konce odnožování až počátku sloupkování. Tyto porosty přečkaly zimu, ale již v předjaří u nich byl monitorován zvýšený výskyt plísně sněžné. Část odnoží a celých rostlin následkem silného napadení odumírala. Porosty byly po výpadku rostlin mezerovité. Také obě další choroby – hnědá skvrnitost a padlí travní-atakovaly porosty v průběhu celého jara až do konce května. Držely se však na spodních listových patrech a intenzita jejich napadením většinou nepřesahovala 10 %. V průběhu května se připojila ke zmíněným chorobám rhynchosporiová skvrnitost (Rynchosporium secalis). Frekvence jejího výskytu byla nejprve nižší, ale koncem května již byla zjišťována v ½ ploch a její největší škodlivost spočívala v šíření na podpraporcové a praporcové listy. K hospodářským škodám v ozimém ječmeni přispěla i ramulariová skvrnitost (Ramularia collo cygni), která napadla porosty nejpozději, ale poškodila ¼ ploch, v kterých obsazovala – podobně jako rhynchosporiová skvrnitos-podpraporcové a praporcové listy.                                                                        

 

Škůdci obilnin byli v roce 2017 na nízké úrovni. Nejprve jim nepřálo chladné a deštivé počasí a v druhé polovině jara byli naopak redukováni horkem, suchem, případně intenzivními srážkami v lokálních bouřkách.

 

Výhled ozimých obilnin pro rok 2018

Září letošního roku bylo velmi suché, a tak ozimé ječmeny a časnější pšenice vzcházely velmi pomalu. Mezi vývojovými fázemi ozimých ječmenů a pšenic je proto malý rozdíl. Malý rozdíl je i mezi porosty pšenic setých výrazně dříve a později. Srážky, které spadly koncem září a začátkem října velmi pomohou k zapojenosti ploch. Chladné počasí (trvající do doby psaní článku) nepřálo ani chorobám a škůdcům a obiloviny jsou zatím zdravé. Jejich další stav bude záviset na průběhu počasí.

 

Jarní obilniny v roce 2017

Jarní obilniny byly zasety díky rychlému otevření jara časně (převážná část do konce března). Využily tak vláhu, které bylo dostatek do poloviny května. Od konce dubna v nich byly zjišťovány choroby: hnědá skvrnitost, padlí travní a rhynchosporiová skvrnitost. Napadení těmito chorobami vrcholilo okolo 20. května, kdy bylo až 90 % porostů s výskytem hnědé skvrnitosti a 1/3 porostů s padlím travním (poškozeno až 20 % listové plochy).  Se změnou počasí došlo k zásadnímu obratu jak v napadení chorobami, tak i v kondici porostů. Od konce května do konce června sucho způsobilo nejprve stagnaci a později úplné zaschnutí infekce listových chorob. Jarní ječmeny začaly z důvodu sucha nejprve urychlovat vývojové fáze, na některých stanovištích byl zaznamenán za jeden týden přechod z konce odnožování do vytvoření praporcového listu! Dále docházelo k redukci odnoží, proschnutí listů a celých rostlin (lokálně v závislosti na míře nedostatku vláhy). Největší propad výnosu u jarních obilnin tak byl způsoben suchem, nikoliv chorobami nebo škůdci.

 

Kukuřice

Nízké teploty do poloviny dubna způsobily pomalé vzcházení a vývoj kukuřic. Chladné byly i noci s četnějšími přízemními mrazíky. Teprve v červnu došlo k intenzivnějšímu růstu zpožděnějších a nižších porostů, díky významnému dennímu i nočnímu oteplení. První výskyty zavíječe kukuřičného (Ostrinia nubilalis) byly zaznamenány v lapákách koncem června, ale celkově byly výskyty tohoto škůdce-podobně jako v minulém roce-nižší. Naopak napadené bázlivcem kukuřičným (Diabrotica virgifera) bylo monitorováno a hodnoceno zejména v srpnu jako lokálně vyšší. Protože se proti tomuto škůdci většinou neošetřovalo insekticidně (zvláště v oblastech produkce silážní kukuřice), je předpoklad jeho vyššího výskytu i škodlivosti v příštím roce. Napadení rzí kukuřičnou a spálou kukuřice bylo slabší, lokálně vyšší byl výskyt sněti kukuřičné, který souvisel se zvratem počasí, kdy se po chladné periodě a dostatku srážek koncem května a v červnu oteplilo.

 

Závěr

Sklizeň v roce 2017 byla nižší než v předchozím roce. Český statistický úřad odhaduje průměrný výnos obilovin na 5,32 t/ha. Pokles výnosu byl zaznamenávám hlavně u pozdnějších pšenic a jarních obilovin, ale ani řepka ozimá nedosáhla loňských výnosů. Zatímco výnos řepky v roce 2016 byl 3,46 t/ha, v roce 2017 to bylo 3,04 t/ha. Významně nižší, než je obvyklé, byly hmotnosti tisíce zrn. Důvodem výše zmíněných propadů jak kvantity, tak i kvality, byl vícekrát zmiňovaný vývoj počasí, zvláště suché a horké období od poloviny května do sklizně obilovin a řepek.

A jaké byly klíčové zásahy v ochraně rostlin? V řepkách ozimých to bylo jednoznačně udržení dobré kondice již na podzim 2016 a úspěšné zvládnutí ochranných zásahů proti škůdcům – speciálně proti mšicím, a dále správně načasovaný zásah proti hlízence obecné v jarním období. U obilovin to byl výběr vhodného fungicidu a jeho včasný termín aplikace proti chorobám pat stébel a dále proti listovým chorobám v první polovině jarní vegetace.

Již několik let v řadě máme stejný faktor, který jednoznačně ovlivňuje naši úspěšnost v ochraně rostlin, a to je průběh počasí. Prudké zvraty počasí v posledních letech a celková změna klimatu způsobují změny i ve výskytu (a časových řadách výskytu) jednotlivých patogenů významně více než v minulosti. O to obtížnější je monitoring chorob a škůdců a objektivní určování jejich škodlivosti, stejně tak jako je velmi obtížné správné načasování ochranných zásahů.

 

Výše uvedená fakta o výskytech chorob a škůdců v roce 2016/2017 jsou čerpána z pravidelně jedenkrát týdně sledovaných stanovišť na cca 160 místech České republiky, z toho na 85 místech v Čechách v rámci projektu MSDfyto proti chorobám a škůdcům.

 

Aktuality

23. 02. 2018

Polní dny 2018

Zveme Vás na tradiční polní dny:   12. 6. 2018 - Polní den Poříčí nad Sázavou - zahájení v restauraci Pyšelka v 9:00   Co... »Více zde

19. 07. 2017

Průzkum napadení hlízenkou obecnou v roce 2017

Průzkum napadení řepek hlízenkou obecnou byl proveden 17.-19.července 2017 na 63 lokalitách... »Více zde

Důlužité informace